detail

Výstražné informace ČHMÚ

Výstražné informace ČHMÚ

detail

Pro majitele psů

bližší informace 

Obec Štěnovice

stavební úřad a matrika

stavební úřad a matrika 

Město Přeštice

obec s rozšířenou působností

obec s rozšířenou působností

 

#

 

 

Geoportál

Geoportál Misys - kliknutím na obrázek výše se dostanete na geoportál, kde je k dispozici koordinační výkres územního plánu s legendou (zobrazí se po kliknutí na i vpravo u tématu územní plán). V legendě je k dispozici také textová část územního plánu.

 

 

krizová čísla

Navigace

Obsah

Historie obce

  První písemná zmínka o existenci vsi se objevuje na listině Kladrubského kláštera z roku 1239. Tehdy ves patřila k přeštickému zboží kláštera. Neznámo kdy, ale před rokem 1379 přešla ves do světských rukou. Toho roku jsou připomínáni v Předenicích Otík, Hedvika, Vítek, Kyselice, Ješek, Němec a Johan. Byli to v podstatě vladykové, svobodní sedláci s pevnými dvorci. K roku 1411 je připomínán Jan Němec z Předenic, který si koupil v Plzni dům.
   V 15. století se dvorce rozdělily postupně ve dvě části vsi. První, kde byl jen opevněný dvorec, drželi Předenicové z Předenic. (k roku 1508 připomínán Oldřich Předenička) Trystan, jeden z nich, prodal svůj díl vsi v roce 1540 k panství Nebílovskému. Tehdy patřilo panství ještě Nebílovským z Drahobuze. Od nich koupili nebílovské panství Hradišští z Hořovic, poté Kokořovci z Kokořova. Od nich v roce 1705 koupil celé panství hrabě Adam ze Steinau. Pocházel z Pruska a byl maršálkem Benátské republiky. Jeho dcera Antonie, provdanáá za hraběte Vtby, prodala celé panství Černínům z Chudenic. Ti tím opět připojili Nebílovy ke Šťáhlavům. Hrabě ze Steinau dal v Nebílovech postavit dnešní zámek (1706 - Jakub Augusten ml., patrně dle předlohy J.L.Hildebranta) V zadním traktu zámku je dochována původní renesanční tvrz. Po posledním Černínovi Janu Vojtěchovi zdědil panství Kristián, hrabě Valdštejn - Vartenberk. Za Valdštejnů zámek silně zpustl.

   Druhá část vsi, kde stála tvrz (v místě dnešního domu čp. 27 jsou dochovány valy v zahradě stavení) patřila roku 1525 Janovi Snopovskému z Borku. Před rokem 1539 byla připojena ke snopoušovskému statku, v r. 1603 k panství řenečskému a s ním později k Dolní Lukavici. Tím ztratila předenická tvrz význam jako šlechtické sídlo a zanikla.
Ves Snopoušovy patřila původně Nepomuckému klášteru (zmínka k r. 1239) Nejpozději ve 14. století se dostala do světských rukou. Tehdy jsou zde uváděny 2 tvrze. V jedné tvrzi, která pocházela pravděpodobně ještě z doby klášterního panství, bydlel původně správce klášterního majetku. Prameny jsou dost torzovité. Ke konci 14. století se uvádějí Ctibor a Ješek, který se psal ze Snopoušova. Za husitských válek se uvádí Dobeš Snoupoušovský z Čečovic. Jeho potomci se spojili, přikoupili i druhou tvrz a část vsi Předenice, dále Čižice a Lišice. Kolem roku 1500 prodal Petr Snopoušovský své dědictví Janu Mejtolánovi. Ten v roce 1541 prodává majetek Humprechtovi Markvatovi z Hrádku a na Řenčích. Po jeho dceři Anně zdědil celý majetek Dětleb Koc z Dobrše. Jeho syn Jan Adam upravil jednu ze snopoušovských tvrzí na pohodlné panské sídlo. Druhá tvrz byla tou dobou již zřejmě značně sešlá. Janovy děti prodaly r. 1603 rodinné sídlo i celý majetek Jáchymovi Lasislavovi Loubskému z Lub, který jej připojil k Dolní Lukavici. Tvrz v krátké době zpustla. Později zanikly obě tvrze beze stopy. Jedna stávala na louce, které se říkalo Strubina, druhá na místě dnešního dvora.
Jáchym Lubský se zúčastnil stavovského povstání v l. 1618-1620. Byl odsouzen ke ztrátě poloviny jmění. Podvodem se mu ale podařilo přesvědčit královskou komoru, že jeho statky jsou zadluženy ve výši pokuty a proto mu byly ponechány. Poté se vystřídala řada majitelů, ale koncem 17. století vyšel najevo Lubského podvod a majetek propadl komoře. Císař Leopold L. daroval statky r. 1662 hraběti Františku Harrachovi, r. 1663 je koupil hrabě Pavel z Morzinu. Morzinové vybudovali v r. 1730 lukavický zámek. Na konci 18.století získali panství Schonbornové, kteří majetek drželi až do 30. let 20. století.
 První písemná zmínka o existenci vsi se objevuje na listině Kladrubského kláštera z roku 1239. Tehdy ves patřila k přeštickému zboží kláštera. Neznámo kdy, ale před rokem 1379 přešla ves do světských rukou. Toho roku jsou připomínáni v Předenicích Otík, Hedvika, Vítek, Kyselice, Ješek, Němec a Johan. Byli to v podstatě vladykové, svobodní sedláci s pevnými dvorci. K roku 1411 je připomínán Jan Němec z Předenic, který si koupil v Plzni dům.
   V 15. století se dvorce rozdělily postupně ve dvě části vsi. První, kde byl jen opevněný dvorec, drželi Předenicové z Předenic. (k roku 1508 připomínán Oldřich Předenička) Trystan, jeden z nich, prodal svůj díl vsi v roce 1540 k panství Nebílovskému. Tehdy patřilo panství ještě Nebílovským z Drahobuze. Od nich koupili nebílovské panství Hradišští z Hořovic, poté Kokořovci z Kokořova. Od nich v roce 1705 koupil celé panství hrabě Adam ze Steinau. Pocházel z Pruska a byl maršálkem Benátské republiky. Jeho dcera Antonie, provdanáá za hraběte Vtby, prodala celé panství Černínům z Chudenic. Ti tím opět připojili Nebílovy ke Šťáhlavům. Hrabě ze Steinau dal v Nebílovech postavit dnešní zámek (1706 - Jakub Augusten ml., patrně dle předlohy J.L.Hildebranta) V zadním traktu zámku je dochována původní renesanční tvrz. Po posledním Černínovi Janu Vojtěchovi zdědil panství Kristián, hrabě Valdštejn - Vartenberk. Za Valdštejnů zámek silně zpustl.

   Druhá část vsi, kde stála tvrz (v místě dnešního domu čp. 27 jsou dochovány valy v zahradě stavení) patřila roku 1525 Janovi Snopovskému z Borku. Před rokem 1539 byla připojena ke snopoušovskému statku, v r. 1603 k panství řenečskému a s ním později k Dolní Lukavici. Tím ztratila předenická tvrz význam jako šlechtické sídlo a zanikla.
Ves Snopoušovy patřila původně Nepomuckému klášteru (zmínka k r. 1239) Nejpozději ve 14. století se dostala do světských rukou. Tehdy jsou zde uváděny 2 tvrze. V jedné tvrzi, která pocházela pravděpodobně ještě z doby klášterního panství, bydlel původně správce klášterního majetku. Prameny jsou dost torzovité. Ke konci 14. století se uvádějí Ctibor a Ješek, který se psal ze Snopoušova. Za husitských válek se uvádí Dobeš Snoupoušovský z Čečovic. Jeho potomci se spojili, přikoupili i druhou tvrz a část vsi Předenice, dále Čižice a Lišice. Kolem roku 1500 prodal Petr Snopoušovský své dědictví Janu Mejtolánovi. Ten v roce 1541 prodává majetek Humprechtovi Markvatovi z Hrádku a na Řenčích. Po jeho dceři Anně zdědil celý majetek Dětleb Koc z Dobrše. Jeho syn Jan Adam upravil jednu ze snopoušovských tvrzí na pohodlné panské sídlo. Druhá tvrz byla tou dobou již zřejmě značně sešlá. Janovy děti prodaly r. 1603 rodinné sídlo i celý majetek Jáchymovi Lasislavovi Loubskému z Lub, který jej připojil k Dolní Lukavici. Tvrz v krátké době zpustla. Později zanikly obě tvrze beze stopy. Jedna stávala na louce, které se říkalo Strubina, druhá na místě dnešního dvora.
Jáchym Lubský se zúčastnil stavovského povstání v l. 1618-1620. Byl odsouzen ke ztrátě poloviny jmění. Podvodem se mu ale podařilo přesvědčit královskou komoru, že jeho statky jsou zadluženy ve výši pokuty a proto mu byly ponechány. Poté se vystřídala řada majitelů, ale koncem 17. století vyšel najevo Lubského podvod a majetek propadl komoře. Císař Leopold L. daroval statky r. 1662 hraběti Františku Harrachovi, r. 1663 je koupil hrabě Pavel z Morzinu. Morzinové vybudovali v r. 1730 lukavický zámek. Na konci 18.století získali panství Schonbornové, kteří majetek drželi až do 30. let 20. století.

ROK               Počet obyvatel              Počet domů
1850                         263                                -
1869                         260                               43
1880                         290                               44
1890                         296                               46
1900                         295                               43
1910                         303                               44
1921                         292                               46
1930                         298                               57